Oblastní muzeum a galerie v Mostě
Čsl. armády 1360/35, Most, 434 01
Před započetím přednášky bylo jednohlasně odsouhlaseno využití 30.000 Kč na použití pro publikaci o kostele sv. Jakuba v Bedřichově Světci. A dále zopakován termín jarního koncertu v Bedřichově Světci na den 24.4.2026 v 17.00 hodin. Bude zde také focení sponzorů. Příští sekání bude v pondělí 23.3.2026 p. Laštůvková Univerzita třetího věku při VŠB.
Mgr. Jiří Šlajsna se specializuje na dějiny Mostecka a Chomutovska, vojenské dějiny 18. a 19. století, polní opevnění a historii ostrostřeleckých společností. V muzeu působí 11 rokem. Dále uvedený text přednášky je zakázáno publikovat, neboť Jiří Šlajsna připravuje k této problematice knihu, s cílem v roce 2029. Proto byl celý text (2145 slov) jeho přednášky zaveden do interních textů klubu, ke kterým mají přístup pouze členové klubu po řádném přihlášení a vyplnění části s GDPR požadavky. V průběhu přednášky byla zajímavá skutečnost, jak si obě bojující vojska vážily svých protivníků.
Z dotazu Jaroslava Mansfelda vyplynulo, že jednotka feldjägerů pobraná z krušnohorských lesů Saska vznikla dříve než horští myslivci, kteří se projevili až v napoleonských válkách 1808,1809. K problematice horských myslivců v rakouské armádě odkazuji na web valka.cz, kde je zajímavý původ těchto specialistů na střelbu z ostrostřeleckých klubů. JMSieber si upřesnil, že bramborová či švestková válka se tomu říkalo pro špatné zásobování vojska, které bylo nuceno opatřit si zásoby vlastní rukou. Poté přešly otázky na generála Laudona, jeho vojenské příběhy nejen o jeho nebojácnosti, ale i o stresech, v rakouské armádě dále prý bylo hodně Irů a Skotů, vzpomenuta bitva u Štěrbohol 17.5.1757- pruský Fridrich II.Veliký porazil rakouskou armádu Karla Lotrinského, což vedlo ke dlouhému obléhání Prahy- 14000 mrtvých pruských a 12000 rakouských vojáků, kdy byli irští kapucíni v kláštěře u Hybernů vyzváni k posledním úkonům s umírajícími Iry. Na dotaz J. Mansfelda se historik dostane ke jménům obyčejných vojáků z matrik pluků či ze zásobovacích knih pod pojmy úmrtí v bitvě nebo úmrtí na nemoc. Za muzeem v Mostě bylo z této doby nalezeno několik hromadných hrobů Prusů a z této doby zřejmě pochází i nález 10 dřevěných rakví na Hněvíně, možná rakouští dělostřelci.. Zajímavá byla také informace J. Šlajsny k zaopatřování armádních osob, co uvedl ve své publikaci Copak je to za vojáka, vždyť armádu tvořili také tesaři, kováři, krejčí, ševci, pradleny, kantýnské, zedníci, štukatéři. Diskutovaly se otázky tehdejší důležitosti měst jako Most, Chomutov, Louny, Žatec. Standa Štýs vzpomenul vyobrazení turecké hlavy v mosteckém kostele na staré železné vzpěře - ano, uvedl p. Šlajsna, jednalo se o Turka Soulejmana Nádherného, co věnoval kostelu vysoký finanční obnos, dále se vrátil S.Štýs k pověstem, kterak Švédové na Hněvín a Širák děla tahali, což bylo založeno na realitě a navíc Švédové zabavovali mostečanům pánve k vaření sladu, aby si je pak mostečani zpět vykoupili financemi. Přišla řeč na rekrutská léta - verbovalo se od 17-18 věku, dobovolníci se hlásili od 16 let, byly zde i děti vojáků. co bojovaly již třeba od 14 let jako pěšáci či tamboři, pěšák 12 letá později 7 letá služba, 16 letá služba u jezdectva a 18 letá u dělostřelectva, bombardýři museli znát matiku, pak po odchodu z armády učili na školách matiku, vetránům vydávala vrchnost žebračenky, neuchytil- li se veterán jinak, přišla řeč na téma kvartýry, nakvartýrovat se, garnizóny a došlo i na založení Terezínské pevnosti 1780 na obranu proti Prusům byly v té době opevněny rovněž Olomouc, Josefov, Brno, Praha, neboť Rakousko přišlo o Slezko, kde byly pevnosti vybudovány. Na dotaz Rudolfa Junga jsme se dozvěděli, kde historik bere podklady, zmíněna Eva Černá a Sedláček a diskuzi jsme ukončili pohledem na obrovské změny ve městě Most, ke kterým došlo v průběhu let 1860-1880 - tedy přerod poklidného městečka v přelidněné město s uhelným personálem.
Zapsal a fotil Jaroslav Huráb a Milan Machovec
