RC Most - Karel Vacek (26. 2. 2024, 19:00 - 20:30)

Adresa konání

Oblastní muzeum a galerie v Mostě
Čsl. armády 1360/35, Most, 434 01

Program

Exposé Mgr. Karla Vacka,  ředitele Podkrušnohorksého gymnázia Mostu a Bíliny  

Pozvaní hosté

Leo Gallas

Zápis

Úvodem prezident klubu Petr Svoboda představil pan ředitele Vacka jako spolupracovníka s Rotary klubem, který na škole pracuje s výměnnými Rotary studenty. Pan ředitel uvedl, že se narodil v roce 1964 v Mostě, v Ústí vystudoval pedagogickou fakultu obor čeština a němčina, po škole učil v Mostě na středních školách, začínal na gastro-učilišti ve Velebudicích. Od r. 2006 ředitelem gymnázia. Školství přináší každý den spoustu podnětů a musíme se s tím vyrovnávat. Po covidu se gympl vrátil do normálního studijního života. Proces modernizace a hrazení již i z evropských peněz (sítě, správní budova nová elektrika ukončena bude v létě). Od roku 2008 patří pod motecké Gymnázium i gympl v Bílině, jako detašované pracoviště s 20 učitely a 200 žáky, rodinný typ školy. Osobní záliby pana ředitele byl hokej, nyní sport, kolo a otužování.

Dotazy:

Konáš: slyším pojmy toxická škola, mediálně veleúspěšná influescentka štěkanka učitelská 250.000 sledujících, podivuji se nad výstupy výzkumného ústavu pedagogického s názory nedělat známkování, ale jen slovně odhodnocovat, dávat samé jedničky, aby se dostali kam chtějí, pokud si student telefonuje, nelze mu sebrat mobil, rodič má právo na hospitaci, poznámka je špatně, soutěživost je špatná aj. a druhý dotaz: jaké máte zkušenosti s walfsdorfskou školou. Odp.: své dítě bych tam nedal, jezdili jsme po Dánsku s dětmi našeho gymnázia, byli tam i Němci, absolventi walfsdorfa a byly s nimi jen problémy, je tam rozpor „dělej si co chceš a ne to co máš“. K dalšímu spektru Vašeho dotazu bych uvedl, že se mi zdá, že ministerstvo školství je organizace hodně zvláštní, zdá se, že od roku 2014 dává od školství ruce čím dále více pryč. Z původně dobře myšlené maturity se vytrácí její logický smysl, ministerstvo to vede dost do alibismu a třeba i sportovní zaměření tříd na gymplech se vytrácí.

Machovec: jak působili Rotary studenti na Vaší škole;  a jak se gympl vyrovnal s Ukrajinci po agresi? Odp: Každý mezinárodní element je pro naší školu plusem -děti sice jinak mluví, jinak vypadají, ale jsou to vrstevníci studentů. Navíc taky spolupracujeme s AFS. Jinak Ukrajinci se zařadili do kolektivu velmi rychle. Ale dnes je již nemáme. Došli u nás do druhého ročníku, přitom si on line dodělali školu na Ukrajině, a tam také udělali maturitu a jsou pryč. Pak se zapsali na VŠ na Ukrajině či v ČR. Jen jedna slečna u nás dodělala celý gympl. Dnes máme Mongoly, Rusy, a pochopitelně Vietnamce. Děti z ciziny jsou statečné nejen tím, že se vydaly do ciziny.

Kašpar: přihlášky na střední nic jiného v rádiu neslyším Odp.: to neovlivníme, ale elektronicky je to jednodušší oproti loňsku, i když každý den nějaká nová funkcionalita přibude, za pochodu řešíme, pro žáky je zde změna - netaktizovat, ale určit si své priority - digitalizaci vítáme.

Valvoda: Podkrušnohorské gymnázium - dvě filiálky historie? Odp.: původně osloven TP Bergmann, ten ale řekl, že jakmile TP sloučí s Bílinou, tak zruší bílinský gympl a to zřizovatel nechtěl, tak bílinská radnice přišla do Mostu a já jsem toho názoru, že školy se rušit nemají. Nyní v Bílině není 4 letý gympl, dost uchazečů spolkly soukromé školy. Dnes tam je 30 primánů, kteří spějí k matuře, co se týká úspešnosti oktáva B byla lepší než oktáva A výsledkově.

Gallas: vnímáte zlepšení schopnosti absolventů se umístit v životě oproti minulosti? Odp.: co já vidím, je, a to je pravda – současní studenti mají mnohem více problémů. Máme školní psycholožku, a to před 5 lety nebývalo. Máme studenty hospitalizované pro psychické poruchy, rodiče jim zametají cestičky, a když přijde smítko, tak se hroutí /citoval Konáše/ Sice je těch případů více, ale nakonec se ty děti uchytí a uspějí. Mají oproti dřívějšku jazykové certifikáty, zkušenosti ze světa… Některé případy naopak jsou smutné - roste fenomén sebepoškozování i fenomén závažné poruchy příjmu potravy, a to hlavně na základkách, u nás na gymplu se to již tolik neprojevuje.

Kašpar tetování tolerujete? Odp: co máme dělat? Ve školním řádu to zakázáno není.

Šolar: drogy, alkohol? Odp.: ve škole se to neprojevuje, v historii jsme měli jednoho co dealoval, podařilo se ho odejít, pokud to naši žáci dělají, tak to dělají asi chytře a mimo školu, nestalo se, že by někdo někde ležel a volala se záchranka.

Svoboda: autorita profesorů dnes Odp: je to odvislé od věku a zkušeností profesorů, mladší mají otevřenější vztahy. Druhá otázka: máte studentské rady a ovlivňují nějak školu? Odp: ano, máme Školní parlament: třídit odpad, koupily se koše, udělaly se přednášky, jinak škola se řídí učebním plánem a předepsanými objemy učiva, do toho nemá kdo co mluvit.

Jung: co ministr, to změna, proč se nenavrátit ke kořenům? Odp: souhlas.

Gallas: mění se společnost a její priority a to si měníte i Vy? Odp: ne, existuje STRATEGIE 2030 PLUS rozvoje do roku 2030 uvádějící, že žáci jsou přetěžováni balastem, odborníci proto probírají osnovy a proškrtávají, momentální stav je, že se revize programu provedla a čeká se, až co bude, platit to má od 2025.

Kašpar  průměrní žáci a inkluze Odp: to taky máme, je to o tom, že žák, co má posudek pedagogicko-psychologické poradny - my s tím musíme pracovat, pokud by to bylo jedno dítě na ročník, je to prospěšné, více těchto případů je náročné a závisí to na asistentech dětí a navíc asistenti nejsou a nemá kdo to dělat.

Jung: kolik dětí odmaturovalo v posledním roce a kolik neudělalo napoprvé či vůbec. Odp: letos 136, loni 150 žáků maturovalo, prošli všichni, naposledy 6 neudělalo a šli do prvního náhradního termínu a po písemce jeden.

Svoboda: jak se dělají ta mezinárodní porovnání studentů? Odp: zajišťuje to Česká školní inspekce a má na to nástroje – celoplošné testování žáků šestek a devítek, jednou za 3 až 4 roky se provádí PISA STUDIE, septimy a 3. ročníky, ne maturitní obory.

Kučera: pozoruji, že západní svět v porovnání s Asií jde dolů. V Singapouru či Japonsku každý chce dělat technické vědy, v Evropě ne. Oxford Cambridge mají kvóty max. cca 80% brát z Asie. Odp: Asie motivace něco dokázat a dobře být zaplacen, japonský přijímačky testují i odolnost žáků.

Gallas: jak naučit být dobrým člověkem, vzory, hodnotové rámce, osobnostní rozvoj? Odp.: 98% odpovědnosti má rodina, jak funguje apod, za 30 let se funkce rodiny změnila - již vytváření vzorů tak není, ekonomické zajištění je důležitější, zalže-li se – všichni to přece dělají, hlavní je ekonomický prospěch. Škola a rodina bohužel dnes v antagonismu.

Janoch: 8 letá gymnázia mají konkurenci v soukromých školách třeba diplomatická a jiné, jak si stojíte Vy? Odp: zajímavé je, že zmíněná gymnázia v Ústeckém kraji jsou regulována jako v jediném kraji v ČR. Je tu 17 gymplů a může být max. 16x30 dětí.

Machovec pracuje Vaše škola s absolventy, co jsou pak uznávanými vědci, architekty, doktory, co by se vraceli a třeba přednášeli apod. Odp.: ne, absolvent řekne třídní, kam se dostal na VŠ a tím kontakt končí. Škoda.

Gallas: není zbytečné míti extra maturitu, vždyť si podnikatelé vycvičí studenty ku svému obrazu. Odp. maturita je setrvačnost z Rakousko-Uherska, česká společnost dodnes: kdo nemá maturitu, není nic, k tomu Konáš maturita je důležitá, je to jedno z hodnotících kritérií uchazečů o VŠ.