V minulé kapitole naší exkurze do rotariánské historie jsme se dostali do roku 1947, kdy se v Plzni uskutečnila první poválečná distriktní konference. Zmínili jsme, že se jí účastnil i Jan Masaryk, syn prvního československého prezidenta, významný politik a celoživotní souputník svého kmotra, Edvarda Beneše.
V mnoha příspěvcích uveřejněných jak v tehdejším časopise Československý rotarián, tak celosvětovém The Rotan, se můžeme přesvědčit, že Jan Masaryk byl významnou osobností v domácím i mezinárodním měřítku také v rámci Rotary. Vždyť jsme zmínili už i jeho úlohu při zakládání prvního československého Rotary klubu, RC Praha v roce 1925. Od té doby se jeho jméno táhne historií Rotary jako červená nit.
Narodil se v roce 1886 na Královských Vinohradech. Jeho matka byla Američanka a tak Jan trávil v mládí několik let i u svých příbuzných v USA. První světovou válku prožil na frontě jako voják rakousko-uherské armády. Se vznikem Československa vstoupil do diplomatických služeb nového státu.
V roce 1925 se oženil s dcerou amerického podnikatele, významného filantropa a otcova přítele Charlese R. Cranea. Stal se tak mimo jiné švagrem bývalého amerického velvyslance v Praze. S jeho nástupcem a několika dalšími přáteli v té době zakládal pražský Rotary klub, první v Československu. Některé z prvních schůzek klubu se konaly i v bytě Masarykových na Pražském hradě. Později Jan Masaryk přesídlil jako československý vyslanec do Velké Británie, kde navazoval kontakty s místními kluby a udržoval jejich vztahy s RC Praha.
Do výraznějšího mezinárodního povědomí se Jan Masaryk dostal až zásluhou svého působení v československé exilové vládě během 2. světové války. Jeho pravidelné vstupy do relace „Volá Londýn“ vysílané od roku 1939 stanicí BBC se staly vzpruhou pro obyvatele protektorátu i ty, kteří žili v exilu.
Masaryk v roce 1945 zastupoval Československo při jednáních o vzniku Organizace spojených národů, která probíhala v San Francisku. Jako čestný člen RC Praha, byť v té době neexistujícího, byl přizván i mezi čtyři desítky rotariánů, kteří se v různých pozicích na vzniku OSN rovněž podíleli. Celý proces Jan Masaryk později komentoval i na stránkách celosvětového měsíčníku The Rotarian například těmito poznámkami:
„Organizace OSN pro udržení míru a bezpečnosti je založena na právním principu stejné suverenity všech členských států. Je však pravdou, že mezinárodní společenství národů se skládá z mnoha zemí s nestejnou velikostí, počtem obyvatel a zdroji. Současná válka však ukázala, že odpovědnosti vyšších pravomocí s většími zdroji jsou rozhodující pro udržení mezinárodní bezpečnosti a za obranu proti agresi. Nová světová organizace je inspirována nutností vytvoření nástroje, který bude schopen účinně řešit jakékoli mimořádné události, které mohou nastat.
Osoba Jana Masaryka je také spojována s poválečnou mezinárodní pomocí obyvatelům Evropy, respektive Československa. Otázkami týkajícími se obnovy zničených států řešili spojenci na vládní úrovni už od roku 1943. Tehdy také vznikla United Nations Relief and Rehabilitation Administration, po celém světě známá pod zkratkou UNRRA. Československo patřilo k jejím čtyřiačtyřiceti zakládajícím členům. Nedodávala pouze potraviny, ale také osivo, hnojiva a na začátku svého působení i auta, lokomotivy nebo průmyslové stroje. Bez této pomoci by mnoho Evropanů nepřežilo především první poválečnou zimu. V Československu UNRRA ukončila svoji misi v polovině roku 1947.
Kromě této vládami organizované pomoci však existovalo velké množství soukromých iniciativ, které se snažily zmírnit následky války pro obyvatele Evropy. Vyjednat jejich zastřešení a koordinaci v rámci Červeného kříže se nepodařilo. V roce 1946 tak vzniká nový samostatný subjekt Cooperation for American Remittances to Europe, zkráceně CARE, jehož zakladateli je několik humanitárně zaměřených subjektů. Je mezi nimi i Nadace Rotary. V principu se jedná o zasílání balíčků z USA a Kanady konkrétním příjemcům v Evropě. Standardizované balíčky mají podobu podle toho, komu jsou určeny. Příjemci jsou jak organizace, například nemocnice, školy apod., tak konkrétní jednotlivci nebo rodiny. Zásluhou toho, že podmínky první smlouvy s CARE za Československo sjednal Jan Masaryk a podepsal předseda vlády Zdeněk Fierlinger, pokračovala tato forma pomoci až do poloviny roku 1950.
V roce 1947 Jan Masaryk publikoval na stránkách časopisu The Rotarian i svoji „zprávu z Československa“, v níž se snažil představit rotariánům v ostatních regionech světa aktuální vývoj v naší zemi. Z článku vybíráme několik Masarykových myšlenek:
„V minulosti bylo Československo vnímáno jako most mezi východem a západem. Přes něj proudily kultury blízkého východu a Evropy. To bylo do velké míry pravdivé. Ale teď už nejsme mostem, celý svět se změnil a s ním i Československo. Pokud vyrábíme dobré sklo, dobrý porcelán, dobrý textil, dobré boty, dobré mosty, dobré lokomotivy a dobré zemědělské stroje, dáme je na trh za přijatelné ceny a zároveň platíme slušné mzdy pracujícím, kteří v podnicích pracují efektivně, nevidím, proč bychom nemohli obnovit přátelské, čestné a spolehlivé vztahy se zákazníky na celém světě.“
Také v tomto článku probleskla Masarykova touha po naší nezávislosti a rovnoprávnosti. Sám už však tou dobou tušil, že vývoj půjde jiným směrem. Ostatně jednoznačným důkazem bylo odmítnutí Marshallova plánu Československem na přímý Stalinův nátlak. Netrvalo dlouho a moc v zemi převzala bezvýhradně komunistická strana. Tragické úmrtí Jana Masaryka v březnu 1948 bylo symbolickým završením tohoto procesu i tehdejšího zániku Rotary klubů ve střední a východní Evropě.
V naší novodobé historii odkaz Jana Masaryka udržoval v letech 2000 – 2010 tehdy existující RC Praha Classic. Jeho členové a členky podpořily morálně i finančně vytvoření busty Jana Masaryka a její umístění do vstupního portálu u vily Osvěta na Vinohradech, kde se Jan Masaryk narodil. Průběžná byla v té době i spolupráce našeho československého Rotary distriktu se Společností Jana Masaryka, která ji odměnila svojí výroční cenou.
Mgr. Svatopluk K. Jedlička
RC Praha City
Foto: Antonín Sum (uprostřed s vázičkou), dlouholetý tajemník Jana Masaryka, předal v roce 2005 guvernérovi našeho Rotary distriktu Petru J. Pajasovi Cenu Společnosti Jana Masaryka.
