Přednáška o zooparku a prohlídka zooparku
Zoopark slaví dne 13.9.2025 již 50 let existence. Na rozloze 112 ha se nachází safari, skanzen a zoopark se 160 druhy zvířat a 1100 jedinci. Jedná se o největší zoo v ČR, Dvůr Králové má 72 hektarů. Součástí zooparku je tedy skanzen Stará Ves, Kamencové jezero i hala – jízdárna koní, záchranná stanice pro handicepované živočichy a psí útulek, který se ale nachází v jiné části Chomutova- ul. Beethovena za městským hřbitovem. V jízdárně koní si můžete za 8000 Kč/měsíc ubytovat koně, objednat jízdu kočárem za 1000 Kč a za 50 Kč se projet na poníku. Ubytovat se v zooparku můžete v klasické roubence nebo ve skanzenu. Projet po zooparku se také můžete ve vláčku Amálka nebo Safari Expresem. V oboře Eurosafari žijí: jelen milu, jak domácí, jelen evropský, kůň Převalského, muflon, srnec obecný, tur domácí-skotský náhorní skot, zubr evropský.
Kaštanka je v zooparku území, kde je kaštanový sad, ten pochází z druhé poloviny 17. století a je jeden z nejvýznamnějších sadů v České republice, jak počtem tak i stářím kaštanovníků setých, Castanea sativa. Tato plocha je nejseverněji položeným plodícím sadem kaštanovníku jedlého v celé Evropě. S pěstováním jedlých kaštanů začali jezuité, kteří byli do Chomutova povoláni roku 1595 Jiřím Popelem z Lobkovic. Dřevo kaštanovníků je těžké, pevné, tvrdé, pružné a houževnaté. Používá se pro hrubší nebo venkovní truhlářské práce. Poskytuje nekvalitní palivo, ale výtečné dřevěné uhlí.
V zooparku v rámci osvěty je zařazen výukový program pro děti „Prales na talíři“. Cílem tohoto programu je seznámit školáky se vztahem pěstování palmy olejné k ekosystému tropického deštného pralesa a dosáhnout toho, aby si uvědomili souvislosti mezi naším spotřebitelským chováním a úbytkem tropických deštných lesů. K výrobě palmového oleje se používá levná pracovní síla. Pěstování palmy olejné vytlačuje ohrožené druhy fauny a flóry, zároveň způsobuje ničení deštných pralesů, které fungují jako plíce naší planety. Nadměrná konzumace palmového oleje ohrožuje zdraví. V současné době představuje spotřeba palmového oleje vůbec největší hrozbu pro nejvyšší počet zvířecích druhů.
Prvním ředitelem zooparku – tehdy lesoparku - byl Walter Markel a v polovině sedmdesátých let minulého století přišel s velkorysou myšlenkou vybudovat v přírodní oblasti u Kamencového jezera rozsáhlý areál lesoparku. Už od začátku však nechtěl jen klasickou zoologickou zahradu. Kromě expozic evropské fauny si vysnil třeba skanzen podkrušnohorské vesnice či přírodní rezervaci okolo nedalekých rybníků.
Slavnostní otevření lesoparku se konalo v květnu 1975, tehdy tu měly výběhy méně náročná evropská zvířata jako jeleni, daňci či několik druhů vodních ptáků. Už tehdy se však v zooparku objevil třeba zubr, který se stal erbovním zvířetem mladé zoo. Až do roku 2018 se také objevoval v různých podobách i v logu organizace.
Areál se stal hned po otevření oblíbeným výletním místem, postupně přibývaly další výběhy či voliéry a v nich nové druhy zvířat. Přesto měl mezi českými zoo ještě několik let poněkud kuriózní postavení. Ač plošně největší, neměl lesopark status zoologické zahrady. Tehdejší režim na něj pohlížel spíše jako na zookoutek. Areál neměl ani brány, takže otevírací hodiny byly prakticky non stop a neplatilo se žádné vstupné.
Jakkoli nepovažován za oficiální zoologickou zahradu, lesopark byl již tehdy nejen oblíbený mezi návštěvníky, ale zároveň profesionálním chovatelským zařízením. První chovatelské úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. Začínající zoopark byl první z československých zoologických zahrad, kterým se podařilo odchovat pelikána a kormorána.
Areál se mezitím za provozu rozrůstal – budovaly se inženýrské sítě, oplocení a nové expozice. Stará budova kamencových lázní byla upravena na správní budovu, kde později vznikl také výstavní sál a kinosál. Byla postavena na tehdejší poměry velmi moderní karanténa a sklady krmiv, na kraji areálu vyrostla také krytá jízdárna pro jezdecký klub.
Rozvoj zooparku se po změně politického systému v roce 1989 výrazně zpomalil, aby pak během devadesátých let postupně zase nabral na obrátkách. V roce 1992 se stal ředitelem zoo Přemysl Rabas, který pokračoval v naplňování původní vize Waltera Markela a přidal k ní leccos ze svých nápadů.
V zooparku se objevují nové druhy zvířat, z Litvy dostává darem tuleně, jejichž bazén se na další léta stal nejnavštěvovanějším místem v areálu. Dalšími oblíbenci se stávají medvědi. Úpravy expozic se začaly více přizpůsobovat potřebám zvířat, takže zrovna výběh medvědů byl svého času největší přirozený prostor pro zvířata v rámci středoevropských zahrad.
Podkrušnohorský zoopark se postupně stal členem národní a později také evropské a světové unie zoologických zahrad. Zároveň se zapojil do dalších chovných programů a dodnes si pravidelně připisuje cenné chovatelské úspěchy.
Na konci 90. let zoopark otevřel areál Eurosafari, třicetihektarový výběh pro volné vyjížďky mezi zubry, jeleny, muflony či sajgami. Základ zvířecího osazenstva utvořilo právě stádo sajg tatarských, které zoopark získal z ukrajinské Nové Askánie. Byla to největší ze tří skupin sajg na světě, které v té době byly drženy zoologických zahradách.
V současné době je oblíbena návštěva Meduzária u spodní pokladny u restaurace Tajga, je zde 8 akvárií včetně největšího - 3 metrové. Akvária jsou kulatá a medůzy se v nich volně unáší umělým vodním proudem. Expozice se snaží medúzy rozmnožovat, neboť medúzy žijí asi jeden rok.
Na závěr jsme se dozvěděli o provozu areálu Kamencového jezera.
